Agent bez hashovacího nástroje blokuje auditovaný manifest
import { Aside } from ‘@astrojs/starlight/components’;
Symptom
Sekce “Symptom”Implementační agent má záměrně jen nástroje pro čtení a editaci souborů. Plán po něm ale požaduje upravit skript, vypočítat jeho nový SHA-256 a vepsat jej do auditovaného instalačního manifestu. Agent správně vrátí NO_GO, protože bez hashovacího nástroje by musel hodnotu vymyslet.
Root cause
Sekce “Root cause”Workflow smíchal dvě odpovědnosti:
- agent rozhoduje, jaká sémantická změna má v souboru být;
- agent má zároveň doložit mechanickou identitu výsledných bajtů.
Omezený profil nemá shell ani hashovací utilitu. Opakování stejné výzvy proto závislost nevyřeší a jen spotřebovává korekční kola.
Fix
Sekce “Fix”Finalizer dostal úzký deterministický přípravný krok, který běží až po editaci a před lokální bránou:
- ověří přesný typ a verzi manifestu;
- ověří vazbu
operationIdmezi manifestem a wrapperem; - vyžaduje jedinou předem definovanou
shaAuthority; - spočítá SHA-256 přímo z výsledných bajtů wrapperu;
- atomicky nahradí pouze nulovou kotvu v manifestu;
- odmítne duplicitu, drift nebo jakýkoli zbývající nulový hash;
- teprve potom spustí gate a vytvoří commit.
Agent v promptu vidí, že tuto jedinou mechanickou vazbu vlastní finalizer. Nemusí získat obecný shell a nemá důvod fabrikovat hash.
Jak se tomu vyvarovat v jiných systémech
Sekce “Jak se tomu vyvarovat v jiných systémech”- Detection: Hledej plánovací požadavky typu „uprav soubor a vlož jeho nový hash“ u agentů bez exekučního nástroje.
- Anti-pattern: Opakovat totožný task nebo kvůli jednomu hashi povolit agentovi obecný shell.
- Lepší přístup: Zaveď úzký, testovaný a fail-closed finalizer, který smí změnit jen deklarované pole přesně validovaného manifestu.
Pozor na životní cyklus manifestu
Sekce “Pozor na životní cyklus manifestu”Finalizer nesmí být aktivován jen podle prefixu operation ID. Jakmile novější manifest starší verzi výslovně nahrazuje, historická instrukce typu „ponech nulovou kotvu, doplním ji po editaci“ může být nejen zastaralá, ale v přímém rozporu s aktuální fail-closed politikou.
Před vložením instrukce i bezprostředně před mechanickou úpravou proto finalizer musí znovu ověřit:
- cílový manifest je stále autoritativní a není strukturálně označen jako nahrazený;
- přesné pole stále obsahuje očekávanou nulovou kotvu;
- operation ID, verze a vazba
supersedesjsou konzistentní; - pokud je nalezen novější manifest, historický finalizer provede no-op a nepředá agentovi starou instrukci.
Regresní test má obsahovat i případ, kdy nová operace používá jiné ID než nahrazený manifest. Jinak test snadno přehlédne, že orchestrátor kontroluje identitu staré operace dříve, než vyhodnotí supersession.
Sister bugs / související
Sekce “Sister bugs / související”- Přísná validace obálky zastaví agentní workflow
- Stejný princip platí pro generování kontrolních součtů, lockfile digestů a podpisových manifestů.